Každý jsme jiní, někdo miluje být středem pozornosti ve společnosti jiných osob, ostatní se tomu radši vyhnou a zalezou si do rohu místnosti, aby na sebe žádným způsobem neupozorňovali.

Společnost jako taková má i svých mnoho významů.

Do prvního spadá společnost jako množství lidí. Jsou osoby, které si společnost užívají. Jsou rádi, že kolem sebe mají někoho, kdo se alespoň tváří, že se zajímá, pochválí hezký kousek oblečení nebo nám zpříjemní den jinak. Další část osob na to kouká tak, že je ostatní jen otravují a den jim naopak akorát znepříjemní.

V případě, že jdeme někam do společnosti, měli bychom se na to vhodně obléci, projít si zásady etického chování a sprostá slova nechat doma za dveřmi. Jdeme většinou někam do restaurace či na nějakou akci, ovšem vždy bychom se měli umět dobře přizpůsobit.

Společnost nám může tvořit i partner, celoživotní láska, která nás v ničem nenechá. Není nic krásnějšího než vědět, že nikdy nejste na nic sami, že máte někoho, kdo s Vámi bude v dobrém i ve zlém, kdo se na Vás hned po ránu usměje a ukáže Vám, jak moc mu záleží na tom, že tam jste zrovna s ním. Pokud jste si už někoho takového našli jste nejšťastnější osobou. Pokud ne, nevadí, na každého z nás čeká někdo, kdo ocení, že jsme po jeho boku kdykoliv, že jej rozesmějeme a řekneme jakékoliv slovo zrovna naším hlasem.

Mít celý život společnost od své milované osoby je dar, kterého bychom si měli vážit. Nemusí jít jen a pouze o naší drahou polovičku, může jít i o rodinu, přátele či domácího mazlíčka, který nám je věrný a zvykl si na naši přítomnost a užívá si ji. Jsou tu výjimky, kterým vyhovuje, když kolem sebe nemají nikoho, ovšem mít u sebe alespoň domácího mazlíčka nemůže být přeci nikdy na škodu. Je krásné, když nám úsměv na tváři zvládne vykouzlit kdokoliv jiný, než jen my sami.